Před měsícem se mi splnil sen.

Už dlouho jsem chtěl uspořádat velkou narozeninovou oslavu.

Neumím přesně popsat proč, ale jednoduše mě tvořit zážitky naplňuje.

Proto jsem chtěl vytvořit prostor, kde se na jednom místě potkají lidé, které mám rád, a společně zažijeme něco výjimečného a nezapomenutelného.

Samotná příprava trvala více než 6 měsíců. A popravdě jsem se během ní mnohokrát ptal sám sebe, jestli mi to stojí za ten čas, energii a peníze.

Ale něco ve mně mi pořád říkalo, že do toho chci jít … že je to jedna z těch věcí, které člověk nedělá proto, že dávají smysl na papíře, ale proto, že je chce zažít.

Na celé akci mi opravdu záleželo a snažil jsem se myslet na každý detail.

Třeba pozvánky jsem neposílal online, ale každému hostovi jsem poslal fyzickou pozvánku poštou v obálce zalepené voskovou pečetí.

Někteří lidé mi později říkali, že už samotné otevření obálky pro ně byl zážitek.

Přesně o to mi šlo a hlavně mě samotnému ta péče, kterou jsem tomu věnoval, dělala radost.

V podobném duchu jsem přistupoval i k výběru místa, tvorbě programu a celkové filozofii akce.

Mimochodem, oslava byla úplně bez alkoholu, což je u nás v ČR poměrně nezvyklé. Zpětně toto rozhodnutí hodnotím jako skvělý krok, který nám umožnil být sami sebou a předejít zbytečným komplikacím.

Abych se na akci dobře naladil, vyhradil jsem si den předem čas pro sebe a své nejbližší přátele. Přes den jsem se byl projít do přírody, večer jsme pak seděli společně u ohně, opékali buřty a jen tak si povídali.

Byl to detail, ale zpětně na něj vzpomínám stejně rád jako na samotnou oslavu.

Narozeniny jsem uspořádal ve středu 22.4, tedy přímo v den svých narozenin. A přiznám se, že jsem měl obavy, zda lidé přijedou uprostřed pracovního týdne.

Nakonec dorazilo téměř 30 přátel, což mi udělalo velkou radost.

Jako místo jsem pronajal Tauhaus v Rabštejně nad Střelou. Krásný dům v přírodě s velkou zahradou, saunou, společenskou místností, ohništěm a spoustou sportovního vyžití.

Nechyběl ani fotbálek, ping pong, badminton a slackline. Prostě můj styl.

O jídlo se starala kuchařka Terka a byla to naprostá pecka. Snídaňový bufet, hostina rukama, vegetariánské burgery, krupicová kaše druhý den ráno, a taky můj milovaný krtkův dort 😃 Děkuju!

Po zkušenostech z minulých akcí jsem tentokrát udělal ještě jednu věc jinak.

Vzdal jsem se kontroly a vzhledem ke svým sklonům k perfekcionismu a mikromanagementu jsem požádal Eriku, aby se postarala o veškerou organizaci na místě.

Díky tomu jsem nemusel řešit v podstatě nic a mohl si celý pobyt opravdu užít.

Tohle zpětně hodnotím jako jedno z nejlepších rozhodnutí a Erice moc děkuji za to, jak skvěle to zvládla.

Program jsme vytvořili jen rámcově, s pracovním názvem "Svobodný program".

Chtěl jsem mít základní strukturu, ale taky dostatek prostoru, aby si každý mohl dělat to, na co má zrovna chuť a náladu.

Všechno bylo pozvánkou. Nic nebylo povinností. Přesně tak, jak to mám rád.

Díky tomu pak vznikly spontánní aktivity, které oslavu výborně obohatily.

Třeba vedená meditace s hrou na handpan od Michala nebo společná procházka.

Velkou radost mi udělal také Petr Toman, který za námi přijel až z Orlických hor a uspořádal pro nás skvělý ecstatic dance.

A Erik, který nám během večeře zahrál mé oblíbené "dojáky" na piano.

Pozval jsem také svého kamaráda Šimona, aby akci nafotil a natočil.

Přiznám se, že jsem měl obavy, jestli sám tak velkou akci zvládne. Nakonec jsem se ale rozhodl mu důvěřovat a jsem rád, že jsem to udělal. Protože výsledek předčil moje očekávání. Zachytil krásné momenty na fotkách a jako překvapení natočil video s přáním od všech účastníků.

Už jsem ho viděl asi 4x a pokaždé jsem dojatý. Jsi borec Šimone!

A díky tomu mi znovu došlo, jak obrovské štěstí mám na lidi kolem sebe.

Na jednom místě se sešli moji sourozenci, kamarádi, spolužáci z gymplu, bývalí klienti, učitelé a mentoři, i další lidé, kteří nějakým způsobem ovlivnili můj život.

Takže ano, je skvělé mít krásné místo, dobrý program a výborné jídlo, ale bez správných lidí by to stejně nebylo ono.

Celá oslava mě vyšla přibližně na 125 000 Kč, s tím, že část se vrátila v darech od hostů.

A i když je moje racionální část finančním výsledkem znepokojena, moje srdce plesá a připomíná mi, že některé zážitky se prostě nepočítají na peníze.

Proto když se ohlédnu zpátky, stála mi tahle oslava za každou vteřinu příprav, každou kalorii energie i každou investovanou korunu.

Dal jsem do ní opravdu hodně, ale cítím, že se mi ještě mnohem víc vrátilo.

Jsem fakt obrovsky vděčný za to, že můžu žít tento požehnaný život, následovat své srdce, tvořit odvážné věci a sdílet je s lidmi, které mám rád.

Děkuju všem, kdo byli součástí téhle oslavy. Tomášovi za inspiraci. A Bohu za to, že můžu 🙏🏻